Počítá se studentský pobyt do 10 let pro občanství? Zeptal jsem se přímo Ministerstva vnitra

Studentské dilema

Mnoho studentů vysokých škol se časem začne zajímat o své možnosti dlouhodobého pobytu nebo dokonce občanství. A v tom přichází zmatení:

Pokud pobyt za účelem studia spadá pod tzv. „Kód 23“ (dlouhodobý pobyt za účelem studia) a při žádosti o trvalý pobyt se počítá jen poloviční dobou (1 rok = 6 měsíců), jak je to u žádosti o občanství? Počítá se celý ten pobyt, nebo ne?

Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství, v § 14 odst. 1 písm. c) říká:

„Státní občanství České republiky lze udělit, pokud má žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt ke dni podání žádosti nepřetržitě po dobu, která společně s bezprostředně předcházejícím oprávněným pobytem dosahuje alespoň 10 let.“

⚠️ Na první pohled to zní jasně — ale zákon neuvádí konkrétně, jaké druhy pobytu se do této lhůty počítají. A právě tady přichází nejistota: počítá se studentský pobyt celý, nebo jen částečně?

Abych to zjistil přesně a bez spekulací, rozhodl jsem se obrátit přímo na Ministerstvo vnitra s žádostí o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost jsem podal přes datovou schránku – jednoduchý a oficiální způsob, jak komunikovat s úřady v ČR. Pokud ji máte aktivní, můžete podobné dotazy podávat kdykoliv zdarma a bez čekání.

Co říká Ministerstvo?

V červnu 2025 jsem poslal dotaz s těmito body:

1. Započítává se studentský pobyt do 10 let oprávněného pobytu?
2. Existují k tomu nějaké interní pokyny nebo výklady?
3. Kolik lidí už takto žádalo o občanství?

Na základě mé žádosti podané přes datovou schránku jsem od MVČR obdržel oficiální odpověď ve formátu PDF.
Celý dokument si můžete zobrazit zde:
MV-392-60/VS-2025 – odpověď Ministerstva vnitra ČR (PDF)

A odpověď byla velmi jasná:

„Jednotlivé typy nižších pobytových oprávnění […] jsou […] započítávány v jejich plném (skutečném) časovém rozsahu, a to bez ohledu na účel (studium, sloučení rodiny atd.).“
(MV-392-60/VS-2025, str. 2)

To znamená: studium se počítá naplno.

Interní metodiky?

„Výše uvedené přitom není […] blíže řešeno v rámci interních metodických pokynů […] Ministerstva vnitra.“
(MV-392-60/VS-2025, str. 2)

Takže žádné neveřejné pravidlo, co by věc komplikovalo.

Realita v praxi?

„Prokázání této podmínky prostřednictvím ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) není v praxi neobvyklé […] stejně tak není neobvyklé, že část oprávněného pobytu žadatelů byla realizována prostřednictvím povolení k pobytu za účelem studia.“
(MV-392-60/VS-2025, str. 3)

„K zamítnutí žádosti […] dochází obecně pouze ve velmi omezeném počtu případů (maximálně nízké jednotky případů ročně).“
(MV-392-60/VS-2025, str. 3)

Z toho je patrné, že systém má nastavené jasné podmínky, které umožňují zahrnout i studijní fázi pobytu jako plnohodnotnou součást cesty k občanství.

Proč tohle vůbec dělám?

Nejsem právník ani aktivista. Jsem student, cizinec, člověk, který si v Česku postupně buduje nový domov. A zajímá mě, jak funguje prostředí, ve kterém žiju.

Protože věřím, že občanská integrace není jen o formulářích, ale o porozumění tomu, co je kolem nás.
Protože chci znát svoje možnosti a pomoci i dalším, kteří přemýšlejí podobně.
A protože mám upřímný zájem na tom, aby vztah mezi jednotlivcem a institucemi byl založený na respektu a informovanosti — ne na strachu a dohadech.

Od dětství jsem se zapojoval do různých projektů a komunit. I v Česku se snažím tuhle hodnotu držet. Sleduju, jak funguje veřejná správa, zákony, logika rozhodování. A když se něco dozvím — rád to srozumitelně sdílím.

Tahle informace nepomáhá jen mně. Pomáhá i těm, kdo se ptají tiše, ale stejně upřímně.

Zveřejnění této odpovědi je zcela v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon výslovně umožňuje sdílení odpovědí od veřejných institucí, pokud neobsahují osobní údeje — a tento dokument žádné takové neobsahuje.

Bekzhan Ramazanov